Miloslav

Čas od času je dobré sa len tak porozprávať s ľuďmi, s ktorými ste v kontakte len tak.

Čas od času budem oslovovať ľudí, ktorých mám rád a len tak sa rozprávať. Nemusia hrať v kapele, či byť aktívny v scéne, ale môžu robiť veci, ktoré sú zaujmave. Rozhovor s Mílom bol robený pár rokov dozadu pre Limokid zine.

Mílov osobný archív

J: Ahoj Milo, ďakujem za čas a odpovede do nového čísla. Zoberieme to poporiadku.
Možeš sa nám predstaviť? Kto si? Poprípade, kde žiješ? Čo robíš a niečo o tom čo Ťa momentálne najviac napĺňa či vyčerpáva v živote?

M: Ahoj,jmenuji se Míla, je mi 38, mám dvě děti, Sáru 11 let a Kristiána 7 let. Žiji v Rakovníku, pracuji ve věznici.
Co mě nej naplnňuje? Tak krom dětí, všichni blízcí, to je pozitivní energie. Naopak mě dostává skoro vše co se děje kolem, politika, blbost atd, je toho dost.

J: Ako dlho sa pohybuješ v scéne, či tej punkovej alebo kórovej a ako si sa k nej dostal? Čo ťa na nej upútalo a čo Ťa na nej naopak irituje?

M: Nevím, jestli se pohybuji ve scéně, ale punk a hc jsem začal poslouchat někdy kolem 13, -14.let. Takový přerod z metalisty. Začal jsem poslouchat punk a pak mi někdo řekl, že to co poslouchám je hc. Začal jsem se zajímat v té době tady vycházeli ziny, jako Malárie, Šot, Minority, Different life atd..
Strašně mě chytlo, že to není jen hudba, ale to dění kolem, Texty, které byli o něčem. Celková ta soudržnost a podpora, boj za práva zvířat, vegetariánství, veganství. Boj proti rasismu a vše o čem hc je. Kapely, vysvětlovali texty, mezi songy, byl prostor k
diskuzi. Posílání letáků poštou a dlouhé dopisy co jsme si psali. Mám to s tím spojené. To mydlení známek. taky spousty lidí co jsem nikdy neviděl,ale díky hc jsem si s nimi dopisoval, měnil muziku atd. Iritují mě kolikrát debaty a řešení pro mě blbostí a zbytečných věcí.

J: To poznám, mydlenie známok a posielanie tej istej obálky spať a čakanie na odpovede, mám niekde takmer všetky listy ešte odložené…chcelo by to oprášenie a publikovanie.

Prečo si myslíš, že sa už nepohybuješ v scéne? Je to vekom či vekovým rozdielom v mieste kde bývaš? Cítiš sa niekedy na koncerte akoby si tam
už nepatril? Mne sa to často stáva keď idem v Londýne na hard core koncert…je tam kopec násťročných a niekedy mám pocit, že som pedofil s foťakom až mi je blbé fotiť.

M: To je spíš, že člověk není aktivní v pořádání koncertů a jiných aktivitách, já už jen navštěvuji koncerty a kupuji desky, ziny. Není tam jiná aktivita.
Můj věk? Nemám generační problém. To, že si někde připadám jak z jiné planety je asi jen v mojí hlavě.
Máš pravdu, netvrdím, že v malém městě by byli lidi méně aktivní i tady se pořádají různé akce, ale pravda je, že od většiny dění jsi daleko.
Záleží pak na čase, sehnat k sobě někoho do auta atd. Už jsem taky v takovém rozpoložení, že nemusím být na sedmičce na každém koncíku, Spíš si vybírám.

J: Aké su teda tie kapely, na ktoré sa rád vyberieš pozrieť na sedmičku? Ktoré kapely na tebe zanechali najväčší vplyv? Pamatáš si na svoju prvú punk či ako si neskôr zistil kór kapelu?

M: Dříve jsem jezdil, skoro na každý koncert. Dnes jedu jen na to co znám a líbí se mi. Nebo když někde narazím na něco co mě zaujme, hudebně a textově. Taky co mi doporučí známí.
první punk kapelou co jsem slyšel byli f.p.b. to ěm chytlo moc. pak jsem někde dostal Telex a hlavně kritickou Situaci, díky ní jsem se začal více zajímat o hc. Hodně mě ovlinila Apatia a jejich texty. Junk, Rat Race. Gorilla Biscuits, Shelter,Quicksand, Judge a spoustu dalších. Přes Míru Pátého, Martina Valáška, Roberta Vlčka a dalších lidí co se tady snažili o distribuci.

J: Spomínal si, že už máš väčšiu dcéru a syna, aké to bolo, keď si sa dozvedel o tom, že tvoja partnerka čaká dieťa? Pamätáš si čo ti preblesklo hlavou? Rozmýšlal si niekedy nad tým, že by si jej to vyhovoril a chcel aby išla na potrat, alebo si v zásade skôr pro choice človek?

M: Když jsem se dozvěděl, že budu otec, nejvíc mě dostalo, že už nebudu a nejsem zodpovědný sám za sebe. Možná I strach jak to zvládnu nebo zvládneme.
Nikdy mě nenapadl potrat.

J: Ako otec musíš mať niekedy pocit čo vyrastie z tvojej dcérky a syna, mávaš niekedy strach čo a ako ďalej? Ako to ventiluješ či čo si povieš v takýchto
Situáciach v živote?

M: Na to je lepší ani nemyslet, když se koukneš kolem sebe co je všude za svinstvo. Snažíš se něco dětem předat, naučit je být samostatnými, pomáhat jim atd. Na to se těžko odpovídá. Opravdu se jen snažit a věřit, že si z tebe vemou jen to pozitivní.

J: Pamätáš si kedy si prvykrát zobral alkohol do rúk? Snažím sa spraviť číslo o dopadoch alkoholu na spoločnosť a zaújma ma či si pamätáš ako si sa prvykrát dostal k alkoholu ty a kedy?
Za akych okolnosti. Ja mám pocit, že mne prvykrát otec dal deci piva po nedeľnom obede, ale neviem koľko som mal rokov, ale bol som decko a moc mi to nechutilo, dokonca som niekde v archive videl fotku ako cmúlam vínovu fľašku, ale to je asi tak všetko haha…čo ty? Nie je to vlastne taký životný paradox, že vlastne tento “jed” ti je po prvykrát väčšinou daný vlastnými rodičmi? Tí čo by ťa mali chrániť a dávať rozumi…?

M: Poprvé jako malý u dědy asi. Pamatuji si, že mě to nechutnalo a divil jsem se proč se vůbec pije.

J: Ako to je s alkoholom u teba? Piješ? A keď áno ako často? Ja viem, trošku intímnejšia otázka, ale keď piješ či si pil v minulosti, čo ti to dáva? Prečo piješ?

M: Pil jsem nejdříve to u mě byla taková rebelie nebo jak to říci. Potom jsem měl velmi dlouhé období, kdy jsem nepil vůbec, co si pamatuji, tak to spíš dělalo problém lidem kolem mě. Nedokázali pochopit jak se mohu někde bavit bez alka. Trvalo nějakou dobu než si zvykli a nebylo takové to přemlouvání, dej si s námi.
Dnes si dám občas víno, pár skleniček. Hospoda mě moc neláká vadí mě zakouřené místnosti.
Dám si pár skleniček třeba venku u grilu atd.

J: Nedávno si spomínal, keď sme kecali na nete, že pracuješ vo väznici, čo je veľmi zaujmavé povolanie. Jedno z tých, ktoré obdivujem, možno to niekomu príde v punku divné, ale ja si cenim aj prácu polície.
Aké to je denno denne sa stretávať s osudmi týchto ľudi? Skús niečo napísať ako to funguje v českých vezniciach a tejto inštitúcii. Myslíš si, že pomáha tento systém ľuďom sa napraviť, alebo je to zaužívana Vysoká škola do ďalšieho zločineckého života a ďalšie kriminalne konexie?

M: Já jsem šel do věznice pracovat, když jsem se dozvěděl, že budu otec. Snažil jsem se najít práci, kde budu mít stálý příjem, sociální jistotu. To je spojené s tím, že jsem si uvědomil, že už nejsem zodpovědný sám za sebe.

Dnes už ve věznici pracuji skoro 13. let. Pro mě je věznice práce s lidmi. Beru to tak, že vězení je pro každého, každému se může stát cokoli a je jednoduché se tam dostat. Hrát si na to, že to bude fungovat jako převýchova je podle mě směšné. Je to spíš jako preventivní opatření dát do izolace lidi co páchají trestnou činnost od ostatní společnosti. Chyba je asi někde jinde v celém fungování této společnosti. Funguje to asi tak, že naprostá většina se tam vrací, je to takový koloběh.
Bohužel to začíná dětský domov, pasťák, vězení. Naprostá většina lidí tam je naučená, že jim život někdo řídí.
Teď se půjdete najíst, teď je výměna prádla, koupání atd. Dostanou se ven a v podstatě se neumí o sebe postarat. Nedostávají pomocnou ruku jak se zařadit naučit žít venku a ani možná nechtějí Je to chyba systému.

Mílov osobný archív

J: 13 rokov vo vazeni je dosť dlhá doba. Ako to funguje v českých vezniciach? Vládne tam tá hierarchia gangov ako vidíš vo filmoch, alebo je to úplny nezmysel?
S tou prevýchovou to máš asi pravdu, keď má človek strechu nad hlavou a teplu stravu a keď výjde von tak v podstate šance žiadne…začarovaný kruh…čo presne v tej vaznici robíš?

Bachara či nejakého vychovávateľa? Rozprávaš sa s väzňami o tom prečo sa vracajú na dráhu zločinu nech to znie naivne ako chce?

Bol si už pri výkone svojej práce v nebezpečí zo strany väzňov? Ohrozený život atď? Aké sú najväčšie sociálne skupiny zastúpené vo väzeniach? A za aké zločiny? Máš prehlad? Vieš koľko stoji prevýchova väzňa na rok v čechách z dani? Ako to je s prácou vo väzeni, musí každý pracovať, alebo len ten kto chce? Trestá sa to nejako keď odmieta niekdo pracovať keď musí?

V podstate si súčasťou policajného zboru, ako sa pozeráš na tú nenávisť v punkovom či hc podsvetí voči policajtom? Pracuješ s nimi, si ich súčasťou…aké máš z toho pocity?

M: Hierchie gangů, Dost je to vidět u ruzkojazyčných, tam má opravdu každý své místo. Je to rozdělené podle postavení.Na druhou stranu se o sebe postarají a drží při sobě.
To platí u většiny odsouzených, dá se říci, že táhnou za jeden provaz. V podstatě dostaneš od nich informace, které chtějí jen oni, aby jsi věděl. Jinak je to rozdělené do malinkých gangů. Vždy si silný jedinec vytvoří takovou skupinku.

Já pracuji nebo začal jsem pracovat jako dozorce, ted už jsem o trošku výše na pracovní pozici. Rozděluji práci dozorcům a s odsouzenými jednám jen při konfliktních nebo vyhrocených situacích. S vězni mluvím, každý se vrací, proč by se zapojili a dělali, když mají dluhy.
Je pro ně jednodušší živit se trestnou činností. Vždy tam, ale většinou je impuls drogy. Zločiny, jsem ve věznici s ostrahu dost se točí kolem drog, různých loupežných přepadení, vraždy atd. Celkem mě dost zaráží , že je stále více pedofilů nebo násilnostech na dětech.

V nebezpečí od strany věznů, tak jedná se většinou o verbální napadení, vyhrožování. Málokdy dojde přímo k napadení. To je dané tím, že ve věznici je určitá hranice, která není když jsou venku. Myslím si , že na svobodě si více dovolí k policistům než ve vězení k bachařům.

Tam se spíš řeší, násilí mezi vězni, pak pokusy o sebevraždu nebo sebepožkozováním. Ani nespočítám kolikrát jsem dával první pomoc nebo odřezával oběšence a pak je zachraňoval. První pomocí nemyslím jen napadení nebo sebepožkození, ale zdravotní problémy epileptické zachvaty a podobně.

Pracovat mají povinnost ze zákona všichni, problém je jinde. Není práce. Věznice ti zaměstná jen velmi malou skupinku lidí, občas se najdou pro soukromníky různé sezonní práce, ale těch je opravdu málo. Přitom náklady na jednoho vězne jsou asi 880 Kč denně. Když nemají práci, není to z čeho strhnout. Po výstupu to s nimi jde jako dluh státu.

Nenávist mezi punk, hc komunitou, nevím. Když jsem šel dělat do věznice, pár lidí mě označilo za fízla, ale jinak jsem se s ničím nesetkal.Jako, že kdyby se někdo dozvěděl, co dělám a přestal se mnou bavit to ne. Spíš se ptají,jak to funguje atd.

J: Ako to tam funguje s rasizmom? Predsa len o polícii sa hovorí že je presiaknutá rasistami, ako to vidis ty a ako to funguje vo väzeniach? Cítiš, že iné rasy ako “biele” môžu byť diskriminované?
M: Rasismus vs věznice, mezi odsouzenými je šikana a málokdy se jí podaří zabránit, rasismus, spíš jsou mezi nimi verbální útoky, taky se nemají moc fajn lidé odsouzeni za rasismus. Popravdě většina odsouzených jsou romové, tam jsou v menšině bílý, Tak se to doprovází spíš slovními útoky, jako, mrdko česká, kurvo bílá. Naopak je to málokdy, je to spíš strachem , bílý jsou v menšině.
Zaměstnanci? Určitě tam pracují i rasisti, ale nevím o tom, že by u nás pracoval někdo kdo by se veřejně hlásil k nějakému nazi hnutí. Taky jsem nezažil, že by nějak bachaře v rozhodování ovlinila barva kůže vězně. To si nikdo nedovolí. prostě jsem se s tím ještě nesetkal.
Vím třeba v práci a jedná se o dva zaměstnance kolem dvaceti let co občas mají na sobě hadry od thor steinaru. Když se jich na to ptám, Je to pro mě modní značka, kvalitní drahé věci. Nosím jim letáky, říkám jim, že tím podporují fašouny.Ale těm lidem to je jedno, pro mě to je nepochopitelné.Ani když získají informace koho tím podporují je jim to jedno, neřeší to. Prostě jsou hloupí.
J: Eviduješ aj v našich väzniciach väzenské tetovania a ich význam?
M: Tetování u vězňů, pamatuji si dříve se nechávali tetovat, podle toho kde byli. Valdice , tak měli protáhlé oční linky, Mírov měli čárky na prstech. to už dnes není. Pořád si sestavují strojky ( samozřejmě, že podle zákona se nesmí tetovat) tetují se a dost, ale dnes už to nemá takový význam. Je to jak v salonu, buď svoje návrhy nebo kopčí věci z tatto časáků.
U ruzkojazyčných, ale svůj význam má. Rozlišují se tím jejich postavení, pak jakou trestnou činnost páchali atd.
J: Ako dôležití je pre teba punk? Vidíš v ňom ešte revoltu a je vôbec punk/hc revolta? Ako je pre teba dôležitý DIY? Čo je pre teba DIY?

M: DIY? To je cesta, nečekat na nic. Můžeš dokázat , udělat spoustu věcí. Proč jen čekat, že někdo udělá něco za tebe. Vstaň udělej koncert, benefit cokoli neseďet na zadku a čekat, kdo co udělá. To rovnou můžeš jen sedět doma u tv a stane se z tebe konzument. Mě nabíjí, když vidím, že jsou tu pořád lidi. Co si sami vydají desku, zorganizují akci a tím nemyslí jen koncert. Důležitá je v tom i podpora co můžeš nabídnout, třeba jen tím, že si koupíš vinyl, cd od kapely nebudeš čekat jen na to, že si to někde stáhneš na netu. Sebereš se a jdeš na koncík či jinou akci kdo někdo pořádá. projevíš podporu atd.

J: Máš nejaký nesplnený sen, túžbu v živote? Niečo čo už dlho chceš urobiť, ale nemal si šancu?

M: Sen ani ne, už jsem se naučil ani moc neplánovat dopředu. Mám vždy teď jen takové malé převzetí. Jediné, což se asi budu opakovat je snaha, být co nejvíce s dětmi. Ukazovat jim, že existuje i jiná cesta než jen ta , kterou jim prezentují media atd.

Míla

J: Hrával si niekedy v nejakých kapelach?

M: Zkoušeli jsme s kamrády a dokonce jsme měli snad tři koncerty, ale jen pro kamarády tady v Rakovníku. Spíš to byl super čas,ve zkušebnách kdy jsme chvilku hráli,kecali pouštěli si music, vařili si atd. Lepší než vysedávat v hospodě.

J: Vďaka Mílo za rozhovor a veľa šťastia do života.

Ak sa Vám rozhovor páčil tak sa choďte pozrieť na môj web shop amentma.bigcartel.com a kľudne si kúpne jednu z mojich foto knižiek.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s