Začali sme sa rozprávať so Smrčákom v roku 2013 o jeho živote a fotení do ďalšieho čísla How can Limokid Kill your dreams zinu, ale potom nastalo dlho ticho a obaja sme “zabudli”, že sme ho robili.

Hovorí to len o jednom, že stárneme a život nám dal do cesty iné veci, ktoré zabrali náš čas a priority sa na pár rokov zmenili. A nie, nie je to o tom, že by to bolo nudné, alebo že by sme stratili chuť. Jednoducho to potrebovalo kvasiť a predrať sa na svetlo sveta v roku 2022.

Smrčák je jeden z fotografov českej scény, ktorý svojim hľadáčikom zachytáva tie špinavšie hardcore punkové kapely. Bavíme sa o jeho foto knižkách, úchylke liezť do mega ľadovej vody a pripravovať sa na nukleárnu zimu, všetkých nás prežiť a potom nám tancovať na hroboch, haha. Dámy a páni Stanislav Smrčák a jeho život na dlani v kuse ľadu…

Stanislav Smrčák. Koho si mám pod týmto menom predstaviť? Skús sa predstaviť. Kde robíš? Máš rodinu? Deti? Hypotéka na krku? Kde bývaš? Koľko máš rokov a číslo konta?

Zdar, je mi 43 roku, mám jednu manželku a dvě dceri, žijem na samotě na kopci, ve Východních Čechám v podhůří Orlických hor. Hypotéka samozřejmě na krku, naštěstí žádnej mega extrém takže dejcháme, haha.

Makal jsem ve velké telekomunikační fírmě, dělal přípravu zakázek do výstavby a v průběhu výstavby. Zabývali jse se výstavbou a servisem optických sítí, počítačových sití, výstavbou základnových stanic pro mobilní sítě , zabezpečovačky a kamerový systémy, prostě dráty a technologie. Firmu jsem z důvodů vyhoření opustil, a chvíli jsem provozoval gastro provoz aka vegetariánskou jídelnu, kde jsem vařil dělal provozního i šéfa, no zkušenost k nezaplacení, od té doby, jsem naprosto odolný proti pracovnímu stresu. Po ukončení této etapy jsme se opět vrátil k elektro oboru a pracuji ve firmě která se zabýva měřením a regulaci.

Je to jeden z paradoxu toho HC života, kde častým námětem je elektronicky dohled v podobě kamerových systému a pod a já jsem se tím živil.

Číslo konta ? Někdo mi chce poslat nějaký prachy ? hahaha

Ty jo, ty by si potom mohol všetkým tým konšpirátorom vysvetliť, že 5G sieť im neuškvarí gebule. Stretával si sa s tým ešte v praxi?

Naštěstí se s nikým takovým nesetkávám, a v praci se těmto konspirátorům jenom smějeme, na youtube jsou opravdu vtipná videa.

Fotíš od 1998 čo je rok kedy som začal robiť Brotherhood, že aká náhodička, to znamená, maš viacej rokov za hladáčikom. Kto, či čo, či ako si sa dostal k foteniu? Bral si niekde inšpiráciu, alebo to prišlo samo? Ktoré boli tvoje prvé nástroje a aká bola odozva na fotky? Ako dlho ti trvalo sa dostať do nejakej fotiacej rutiny, kedy čo fotka to skvost a už si vedel čo a ako nastaviť a kam sa správne postaviť? Chodil si na kurz, alebo si čistý samouk?

Začal jsem fotit už dřív někdy v 94-95 ale koncerty tak nejak pravidelně od toho 1998 zhruba, ale první fotku kapely mam spolužaka ze střední školy Otta s kapelou Kulturní zážitek někdy z 1996, na automat vyfocenou.

K foceni jsem se dostal sám, z prosté potřeby zachycovat věci kolem sebe, a jako správnej puberták jsem se zajímal o umění, takže mě strašně ovlivnily směry moderního umění hlavně surrealismus , strašně se mi líbili fotky Jindřicha Štýrského a dalších surrealistů. Hodně jsem jezdil na výstavy a koukal na umělecký filmy a chtěl jsem fotit jako oni. Zároveň mě hodně oslovila industriální estetika skrz EBM, tak jsem chodil po městě a fotil všechno co vidím, hlavně různý šrouby, tovární komíny, vlaky a ozubený kola.

Základy focení mě naučil strýc, knížky (například knížky od J. Šmoka) a časopis Fotografie. Práci v temné komoře bývalý učitel ze základní školy (pro ty co nevědí co je černá komora, tak v analagových dobách se tam vyvolávaly fotky, pomocí chemikalií, zvětšovacího přístroje a fotografických papírů, dnes na to máte počítač).

Ja som s otcom sedával ešte ako fracek v kúpelni pri červenom svetle a kukal ako sa z negatívu robia fotky. Vtedy to miešanie chemikálii malo niečo do seba, ale hovno som si zapamätal.

Uplně první foťák co jsem si koupil byla ruská zrcadlovka Zenit TTL a až za hodně let jsem si koupil analogovou zrcadlovku Nikon F80, fotil jsem na polorozpadlým digitálním Canon EOS 350. Mezitím jsem jsem si 350 zničil, tak že když jsem odcházel z koncertu Colliseum na 007 tak mi vypadla z batohu a bylo po ni. Po letech focení v kotli si foták zničim při cestě na autobus , haha, tak jsem si koupil Canon EOS600, coz už i v dnešní době je směšné retro a se směšnými parametry, a musím se přiznat že mi vyhovuje čím dál míň a chtěl bych něco lepšího, ale nevím co.

Vitaj v klube 350tkarov, tunak sa nám tie osudy pekne prelínaju ako pozerám, ale časom som upgradoval na 70Dčko.

Odezvu na fotky si ani nevzpomínám že by nějaká byla, člověk to dělá hlavně pro sebe, měl jsem i pár výstav vždy u příležitosti nějaké kulturní akce, nikdy nic velkýho.

Fotografickou rutinu získat trvalo pěkných pár let, ale pak už člověk poměrně přesně dokázal určit správnou expozici bez použítí expozimetru, je potřeba si uvědomit že v analagových dobách byla alfa a omega v nastavení správné expozice (pro ty co nevědí správné nastavení času závěrky a clony v závislosti na snímané scéně). V dnešní digitální eře stačí fotit do raw formátu a expozici si doladíš v počítači. Dnes abych řekl pravdu tak tu rutinu zase trošku ztrácím, protože nefotím tak hodně jako dřív.

Na kurz jsem zkoušel jezdit do Ostravy na kurz tvůrčí fotografie ale moc dlouho jsem to nebydržel, jsem tak trošku lenoch a taky mě sral takovej ten umělecko-aragonatní-snobskej přístup toho učitele, takže základy dal strýc s učitelem na ZŠ a pak čistý samouk.

Ja napríklad vôbec nefotím na RAW formát, poprvé neviem to spracovať v počítači, lebo je to mega velké a za druhé to berie toľko miesta, že na mojej 1GB karte by sa zmestilo asi šesť fotiek haha.

Ako si sa dostal do scény? Kedy to bolo a ktorá bola tvoja prvá kapela čo si pamätáš? Ako to celé na teba zapôsobilo? Čo ťa opantalo na hard core punku?

Na začátku 90tých asi jako všichni ostatní skrz metal. 90tky byli neuvěřitelné plodný a kreativní, po 1989 jsem začala proudit hromada muziky, hodně kapel začalo vydávat oficiálně přes nový labely jako např Monitor, ale zaroveň se na začátku 90 tých let změnilo hodně v hudbě skončili rockový dinosauři a ton začala udávat nezávislá scéna a mezi tím vším se začalo mluvit o crossoveru a v souvislosti s crossoverem jsem i slyšel poprvé termín hardcore . Asi uplně první co by se dalo označit jako hardcore jsem slyšel S.O.D. – Live at Budokan, Cryptic Slaughter a z českých Našrot a Serious Music. Z řekněme politicky korektních kapel jsem poprvé slyšel německou kapelu Rumble Militia , která v té době propagovala antifašismus a antirasismus a zároveň byla v oficiální metalové scéně což i v té době v oficiální metalové scéně bylo unikum, a pak mě úplně dostal jeden starý rozhovor s Agathocles (v tehdy ješte totálně undergroundovým časáku Spark) , kteří mluvili o tématech které se v metalu vůbec neprobíraly. V 1994 jsem začal chodit na střední školu kde jsem se seznámil s pankáčema a jezdili jsem na takový polosquat/zkušebnu a tam mě to úplně pohltilo naplno, v tej době byli strašně populární SxE kapely na Victory records a to mě fakt dostalo, vegetariánství, ekologie, antiautoritářství atd.

Je zaujmavé kam to Victory dotiahli za tú dobu, vydávali kopec kapiel, ktoré mali názor, ale už na začiatku nového tisícročia to bola len karikatúra scény.

Na HC punku mě dostalo pokud pominu neustále hledání hudebního extrému a experimentu, tak rozhodně ten intelektuální a etický přesah že to je hudba resp. scéna s názorem a myšlenkovým přesahem, dnes se vlastně říká HC je víc než hudba a DIY, takže tohle. Strašně se mi líbilo, jak každý něco dělá je v něčem zapojený o něco se zajíma nebo něco tvoří, to bylo tak inspirativní a unikátní tak, že na hloupej metal pro hloupý publikum jsem mohl zapomenout.

Do dneška si pamatuju na první objednávku z Day after katalogu 4 walls falling, Lifetime a Yuppicide živák na malárii, ty voe to je už víc jak 20 let..jdu se zabít, hahahah.

A ako vidíš hard core punk po roku 2000? Ono dalo by sa to rozobrať od 2000 do 2010 a potom po dneškok. Kde vidíš najväčší úpadok či naopak vzostup v scéne?

No strašně se změnilo elektronickou komunikací, najednou máš na dosah všechno z první ruky, ale zároveň je těch informací tolik že jsme totálně otupělí a hodně lidí přestává mít o něco zájem, všechno odzívat, vypíčovat, pěkně postmoderně se všemu vysmát, nemít na nic žádnej názor a celej svůj život přestěhovat na síť , nechat se zválcovat konzumem a komercí a vlastně nic moc neřěšit, přesně tam nás estabilishment chtěl mít, ubavit a konzumovat k smrti, přesně jak v Konec civilazace od A. Huxlehyo.

Je taky hodně blbá ta infiltrace různých HC podnikatelů, různý bookingovky a jejich agenti, velký festivaly s „HC hvězdama“ a teď aktuálně různé sponzorské kauzy od cool značek, pochybný reuniony atd, ale zase na druhou stranu tohle tady bylo vždycky a je na nás jestli to  budeme akceptovat nebo ne. Pokud je fanoušek hloupej a chce vidět ty svoje hvězdy a nevadí mu tyhle věci okolo tak je to jenom jeho chyba, ale je fakt že tohle právě využívaj tyhle různý podnikatelé kteří míří přesně na tehle druh lidí co chtěj vidět ty svoje bigbeaty a nevadím jim logo Budvaru nebo Gambrinusu, „protže přece jde vole hlavně o tu hudbu a politika mě nezajímá chápeš !“ Já osobně se pohybuju hlavně v extremní HC scéně , takže jsem tohodle z 90ti procent ušetřen.

Nemôžem súhlasiť s faktom, že to tu bolo predtým, pretože ten sponzoring veľkých firime je novodobá záležitosť. Je iné mať kámošov zasponzorovať ti koncík, keď to potrebuješ nejakým malým skate shopom ako nadnárodkou. Napríklad tie malé firmičky ako Final u Vás by mi vôbec nevadili napríklad, lebo to je od ľudí zo scény pre scénu, ale spájanie scény s veľkým biznisom tu nebolo pred pár rokmi, to je choroba súčastnosti.

Na druhou stranu je fakt super doba, že můžeš dělat co chceš a jak chceš, vlastně díky technologiím můžeš dělat co tě napadne, termín DIY uplně nabral novej rozměr, není problém vydat kazetu, fanzin, udělat blog, vydat knížku, všechno s relativně malejma prostředkama, jakýkoliv experiment můžeš zrealizovat, vycházi tuna skvělejch věcí, můžeš slyšet a vidět tunu skvělejch kapel, nástroje a aparaty jsou běžně dostupný, nikdo nemusí bejt závislej na drahejch analogovejch  studijích nebo na lisovnách, je to super, furt je dost lidi který něco zajímá a něco dělaj a dělaj to dobře, akorat pod tím intrenetovým nadáváním se nám chce všechno spíš vidět černě….ale pořád tady budou nasraný mladý lidi kteří chtěj tvořit hluk a něco říkat lidem, myslím že HC na tom nebylo nikdy líp.

Ale nemyslíš si, že je to skôr chyba tej staršej generácie punkáčov, že polavila, vyhorela a zrazu majú všetko v piči a vôbec im tieto veci okolo sponzoringu a zachovania si nezávislosti proste už nevadí. Však odkial maju mladí čerpať inšpiráciu, keď vidia ako ich „hrdinovia“ majú v piči.

Však si zober už len ten fakt, že také kapely ako See you in hell, Adacta či Gride hrajú teraz na punkovom fesťáku, kde na plagáte je sponzor Česke Drahy a Pilsner pivo? Myslím, že ešte pár rokov dozadu, by títo ľudia vyfakovali takéto pičoviny, ale zrazu im to nevadí? Je to aj naša vina, lebo polavujeme v tom čo sme verili a osobne si nemyslím, že tieto prijebané kapitalistické sponzoringy by malo byť niečo na čo sa máme ulakomiť. Kde je ten duch DIY teda? Pre mňa základ punku – hardcore. Od kapiel ako SYIH-Gride-Adacta by som to nečakal…a to už takto fičí nejaký ten rok. Keby som sa to opýtal desať rokov dozadu, verím, že všetci spomínaní hore by sa mi vysmiali do tváre, keby som im povedal, že raz budú hrať na akcii sponzorovanej štátnou firmou a pivovarom. Myslím, že aj ten Váš Play fast or dont je sponzorovaný pivovarom?

Tak každý ostří se časem otupí, ale nemyslím že by všichni staří punkáči vyhořeli a mají všechno v píči. Zase si vem že HC/punk byl/je o tom, že nemáš mít žadné modly, tak kde se to ty mladý májí naučit, hahah. Ale asi to máš kus od kusu, znám lidi a ty určitě taky kteří jsou pořád stejně radikální a jako byli před lety, a z některých se stali punkový podnikatelé kteří mají všechno u prdele a tisknou si ty svoje trička a mluvěj o tom jako o zaměstnání. Zároveň, ale vidím kolem sebe mladší lidi, který jedou tu DIY /punk/HC etiku jak z učebnice, a čas vždy prověří jak to kdo myslí vážně.

Tak nevím co vede pořadatele Festa de la pohoda k tomu aby žádal o sponzorské dary od ČD nebo Pilsner, myslím že zrovna UG festival nemá rozhodně zapotřebí aby ho sponzorovala nadnárodní korporace a státní instituce, to mě jako punk moc nepřijde a myslím obecně že UG akce nemají zapotřebí žádat někde o nějaký granty nebo sponzorství, to je uplná absurdita. Tohle jsou takový moresy z tej polooficiální – klubové sceny , takovej ten náhled že hudba se bez sponzorů nedá dělat, většinou tohle razej metloši. (Jsem se jednou bavil  myslím že to byl bubeník jednej agro grind kapely, kde jsem mu vyprávěl jak pořádáme ty koncerty malejch HC/punk kapel, že se to jede všechno za náklady a cesťáky, tak tam mám přednášku aby mě po pul hodině řeknul „ „všechno to je stejně o prachách“, haha, dlouhý vlasy krátký rozum.) Otázka je, jestli SYIH nebo Gride o tomhle vědí, o tom sponzorství, byl bych opatrnej v nějakým odsudku. U piva to je většinou tak že se domluvíš s nějakým velkoobchodem na dodávce piva, a třeba pujčení výčepního zařízení za lepší ceny nebo full servis, atd, a vetšinou velkoobchod/dodavatel chce nějakou formu reklamy, prostě tu scénu uplně neudržíš čistou od těhle byznys praktik, ale myslím si, že by jsme tyhle byznys praktiky měli praktikovat co nejmíň. Přece jenom ten HC/punk furt beru jako formu protestu….Ale davat reklamu na nadnárodní pivovar na UG akci, když máš stovky malejch a regionálních pivovaru….to jo fakt mimo, ale třeba ten pořadatel to vidí jinak, nebo nemá tenhle názor.

Ja viem, že tí punkáči bez toho svojho pivka nevydržia, ale až takto ďaleko padnáť nemusia, haha. Teda moje ilúzie sú už dávno v kýbli, len ma to stále nasiera keď to vidím, teda dneska už je to asi irelevantné konštatovanie.

Sú ešte nejaké kapely, ktoré tvoje staré kosti nakopnú a doženú do pitu s rukou hore? Stáva sa ti, že si zamošuješ s kamerou v ruke na každú druhu pesničku, aby si si nafotil aj niečo? Mne sa to parkrát stáva, že sa prichytím hýbať do prava lava a hore dole s okom na hľadáčiku absolútne sa nesústrediac na objekt a potom sa zobudím pri spustení spúšte a nadávam si, že som práve minul baterky v blesku za nič pre nič haha., to preto lebo ten môj blesk  kým sa nabije na ďalši záber trvá aspoň 15 sekúnd čo ti újdu pri dobrej kapele dobré záberi haha.

Haha, tak hlavně ja se necejtím bejt starej. Hodně kapel me nakopne nebo nakopává, jsem poměrně nadšenej posluchač a chodím většinou do prvních řad, ale jsem druh „posluchač“ takže většinou stojím a koukám (poslouchám). S foťákem chodím běžně do kotle, za ty léta jsem se naučil odražet útoky mosheru a zaroveň i něco vyfotit. Já si užívám koncert tak i tak, je super sledovat koncert z pul metru kdy ti zpevák řve do ksichtu, většinou třeba fotím pulku koncertu a pak už jenom poslouchám, u fastcore koncertů musíš být rychlej, hahaha.

Ako to je teraz v Čechách s fotením koncertov? Zaregistroval som všeliaké diskusie o tom, že sa fotiť nemá a že fotografi nie sú vítaní a radšej nech ostanú vzadu ako sa na to pozeráš ty ako fotograf koncertov? Čo si o tom myslíš?

Jak jsem už psal já jezdím hlavně na UG akce, na extremní hardcore takže tehle problem neznám že by bylo hodně fotografů. Tyhle stížnosti jsem zaregistroval na webu Silver rocket který dělaj občas nějaký „větší kapely“ a tam to asi problem je. Je to prostě tou dobou je dostupná technologie všichni smrděj na faceboooku tak je každej fotograf no, každá doba má svý, lidi nadávaj fotografům, ale pak chtěj mít na bookletech a na facebookach vymazleny fotky , tak si vyber. Já osobně si každej koncert kde jsem, zaplatím na vstupným, focení a HC je velká část mýho života tak si budu fotit na koncertech kdy chci a kde chci a i s bleskem,a je mi jedno jestli někomu překážím nebo nepřekážím. Teď posledně jsem dostal vynadáno na PLF v Praze, asi poprvé v životě, hahaha, pokud s tím má někdo problém tak ať doma kouká na youtube.

Ja osobne sa vyhýbam veľkým koncertom ako čert krížu, lebo mi je to osobne blbé tam stáť s 300 ďalšimi fotogrami a biť sa o miesto. Väčšinou aj tieto veľké kapely nechcú mať ľudí na stagi a sú všetky predposraté z divingu a úrazov a súdov. K tomu tie zákazy blesku, ale kokotské blikajuce svetlá z každej strany to im nevadí.

A čo sa stalo na PLF? Pogossipuj starej bábe na monitor…

Jo velký akce jsou o ničem, hlavně to nemáš z první ruky, s dalšíma fotografama se biješ o místo jak říkáš, největší kapelu co mám nafocenou jsou asi KMFDM, což v intencích nějaké pop music je těžkej underground haha. Taky jsem kolikrát zažil ten přístup, že musíš na kapelu čekat, že se potom na podiu chovají jako jak kdyby my publikum jsem tam byli na obtíž, přitom jim ten celej cirkus platíš, tenhle přístup mě uplně uráží.

Nestalo se nic, co by stálo za řeč, prostě týpka rozčilovalo asi, že jsem před podiem a že mu zacláním, tak už jsem stejně byl na odchodu. Jinak to byl skvělej koncert hromada lidí super kapely užil jsem si to.

Ono registrovať aj takú tu elitárskosť, že keď je niekto starší a osvedčený, tak sa mu to toleruje ale mladým veľa nie? Nevadí ti to? Však každý musel nejako začať? Alebo v tom vidíš rozdiel?

HC scéna je jenom vzorek obyvatelstva, takže tam najdeš zastoupení debilů a dobrejch lidí jako všude jinde. Scéna je elitářská jako prase, spousta lidí si tady snaží honit ego, ale na druhou stranu jsou tady i dobry lidi a já se stýkam jenom s dobrýma lidma. S blbcema se bavit nemusíš nikde. A tímhle typem elitářství co píšeš v souvislosti a focením jsem se nidky nesetkal, asi to platí pro větší koncerty. Ikdyž počkej jednou před lety jsem fotil Unsane v Rock Café a já jsem moh na podium za kapelou a ostatní ne, hahaha, takže jsem vlastně ta elita.

Ty papľuh elitársky. Si sa cítil ako pán v ten moment čo? Aspoň fotky vyšli dobre? Pošli jednu z toho pódia nech to môžem usadiť na web k tomuto rozhovoru nech všetci vidia či to stálo za to, alebo to budu machule…

Haha ty vtipálku, jedna z těch fotek je i v knížce, jsou to vyfocený nohy v protisvětle, chtěl jsem aby to byla hruba fotka jak kdyby byla tisknutá v novinách někdy v 80tých letech těma štočkama,zrovna tohle je moje oblibená fotka. Hrubá fotka hrubej kapely.

Vždy ma fascinovala rivalita Brno – Praha. Čím to je, že to Brno sa mi zdá viac aktívnejšie v duchu DIY ako Praha. Taká ta punková etika akoby bola zakorenená hlbšie v Brne ako v Prahe…vidíš to tak tiež? V čom to je?

Tak to nevím, rivalita mezi Prahou a Brnem je i mezi „normálníma“ lidma. Je fakt že takový velký lokální patriotismus a hrdost registruju jenom u Brňáků. Brno je krásny město a jezdím tam rád, máme tam spoustu kamaradů i mimo scénu. Tahle rivalita je spíš takova legrace. Ale je fakt že na koncertech se cejtím líp a jezdím radši do Brna, je tam vždy lepší atmosféra a vždy nějaký lidi, můžu za sebe říct že jsem tam nezažil špatněj koncert jak hudebně tak lidsky. Vzhledem k tomu že Brno je menší než Praha tak aktivních punkáčů je míň, víc se znají a asi víc spolupracují. Na druhou stranu stranu když přijedeš do Brna tak brněnští ti řeknou že to je v Brně mrtvý, tak si vyber.

Jo s tou punkovou etikou to vnímám uplně stejně toho ducha vnímam silněji v Brně.

Tá predošla otázka bola hodně retro. Čo Ťa naposledy rozčúlilo?

Hodně se rozčiluju v práci, děláme teď velkou zakázku která je špatně nasmlouvaná, tak se člověk rozčiluje docela často.

Čo je pre teba najväčší životný kompromis, ktorý musiš vo svojom živote akceptovať?

Mám rodinu a hypotéku na krku. Myslím že ta hypotéka je dost velkej kompromis, vlastně se většinu života člověk pohybuje ve scéně a společenství lidí který jsou proti systému a tím že si člověk vzal hypotéku tak se vlastně stal tím ukázkovým otrokem systému a práce z HC/punkových textů.

Premýšlaš niekedy nad tým, čo by si asi tak robil či počúval, keby si nepričuchol k punku či metalu? Čo myslíš, kde by si skončil?

Tohle mě nikdy nepadlo si takouhle otázku položit. Poslouchám i hodně jazzu a elektroniky. Takže si myslím, že bych se asi motal kolem elektro scény a  EBM. Život bych měl asi dost podobnej jako teď.

Vydal si si vlastnú knihu fotiek. Ako k tomuto celému prišlo? Kde sa zrodil nápad? Čo Ťa inšpirovalo a dodalo sily sa do toho pustiť? Predsa len prachov na rozdávanie asi nemáš, onassisov syn nie si, ako to celé prebiehalo? A kto ti pomáhal s prípravou a ako sa knižka predáva?

Plán jsem měl v hlavě docela dlouho, mě nikdy nevyhovovala ta presentace na internetu, Chtěl jsem aby byl nějaký hmatatelný výstup z toho mýho snažení, přece jenom člověk fotí docela dlouho ty kapely a vlastně kromě pár výstav,fotek ve fanzinech a na bookletech z toho nebyl žádnej pořádnej výsledek. Normálně fotky naflákáš na  internet s dašíma patlalama a druhej den už po fotkách neštěkne pes. Chtěl jsem aby to mělo nějakou úroveň aby se to neomezilo jenom na pár náhledu na internetu, máš něco hmatatelného stejně jako fanzin nebo LP. Tak jsem se bavili se Samuelem o tom, a on mi to vlastně dal dohromady, ja jsem na grafiku a nějaký sázení v počítači dost dřevo, takže bez něj by to vůbec nevzniklo, je to fakt frajer. Intenzivně jsem na tom makali asi 2 měsíce, vybral jsem fotky, upravil jak potřeboval, dodat popisky, a on to vysázel v počítači, udělal nátisk na tiskárně doma, po odsouhlasení jsme to vytiskli v jeho spřátelené tiskárně, kde nám dali super cenu a super platební podmínky. Já osobně jsem s výsledkem spokojenej fakt hodně.

Co se týče financování, tak jsem sáhnul do rodinného rozpočtu a zvolil takový náklad kdy jsem si řekl , že by se to mohlo prodat docela rychle, už vzhledem k tomu, že v československu vlastně tohle ještě nikdy nikdo nevydal (človeče, ty tu ignoruješ moje prvé dve knižky haha jak nikdy nikdo nevydal, pošlem ti yoko geri do nosa) (hehe ja ty tvoje knížky spíš vnímám jako anglickou zaležitost,když bydlíš v anglii) oslovil jsem cca 10 labelů, z toho se mi vlastně obtěžovali odpovědět asi jenom dva a ještě zamítavě (toliko k tomu eliářství jo). Tak jsem si řek, že nebudu se nikoho doprošovat. Vyšlo 200 ks v červenci 2013 akorát na playfast. Většina toho je pryč já osobně mám doma už jenom 2 ks,něco je u dayafteru,psychocontrol a dead heroes records, všude po pár kusech. Myslel jsem si že náklad 200 ks rozprodám do konce roku 2013, a na to, že to je v CS podmínkách poměrně ojedinělý počin, tak se docela divím že top není ještě uplně všechno pryč, ale asi to bude souviset s tou všeobecnou apatií a nezájmem.

Dá se říct že náklady na vydání knížky se vrátili, a doufám že těch posledních pár kusů se nebude válet léta někde v distrech a padat na ně prach….

Mezitím jsem vydal druhou knížku vlastním nákladem o větším formátu A4, byl jsem přizván k foto publikaci s ostatními autory k zinu B.I.T.CH (opravdu skvelý zin) a v současné době připravujeme s Karolinou Válovou publikaci “rusty illusion”, kde nás bude opět více autorů a bude “umčo” aka pocta rzi a industriálu, ale jsme strašně pomalí takže kdy to vyjde je ve hvězdách, pokud to bude do konce 2022 tak to bude velký úspěch.

Mimo hard core punk metalu čo Ťa ešte baví robiť? Máš nejaké obskurdné hobby či zálubu?

Snažím se trochu sportovat, jezdím na kole, běhám a plavu. Plavání mě baví fakt hodně a snažím se plavat každý den venku a z toho plyne pro někoho možná obskurní hobby, plavání i v zimě venku.

Hovoril si, že máš dve dcéri. Ako vnímaš ich dectvo a spoločnosť v ktorej vyrastaju s tvojimi hodnotami v srdci a porovnaní s časmi, kedy si sám vyrastal. Ja mám taký pocit, že tá spoločnosť sa posunula tak strašne negatívne vpred, že tie decká tá technológia úplne zabíja duševne. Pocituješ to aj ty tak? V čom najviac?

Jak už jsem psal bydlíme na samotě, tak ten tlak technologií pociťujem o dost míň, než lidi ve městě. Jusťa vnímá technologie, ví že je internet a tam se dají najít pohádky nebo nakoupit dvd nebo hračky. Naštěstí ale nemusíme řešit svody konzumu co jsou ve městě na každým rohu. Normalně kouká na pohádky, ale hry ji zatím nedáváme hrát, nemá ani svůj dětský tablet. Snažíme se být hodně venku a ukazovat ji spíš přírodu a vnímat krásu přírody a její proměny. Přijde mi, že to docela vnímá. Kolikrát ji na něco upozorníš a vídíš jak se nad tím zamyslí, nebo kolikrát ti už řekne jak je něco hezky a ať se na to podíváš.

Nemyslím si, že by měla dětství tolik odlišný od nás, děti řešej dětský věci stejný jako jsme řešili my v dětství. Ale uvidíme jak to bude až půjde na základní školu.

Technologie tě zabíjí tak jak ty sám dovolíš.

Chlapec z dediny, to je jasné, že to vnímaš inak, haha. Zabudol som časom, že si z malej viesky, asi by som to formuloval inakšie. Asi to už máme dlhé, čo?

Posledná otázka bude na Play fast or dont. Hovoril si, že v tom máš ruky tak mi niečo povedz z histórie tohto fesťáku? Máte za ním viac ako len hudbu? Je tan nosné posolstvo, alebo je to ďalší punkový festák pri hlučnej muzike a pive? Ako sa vy vyrovnávate s finančými nákladmi pre kapely? Používate sponzoring a aký keď áno. Videl som Vám na plagátoch pivovar…tak v čom robíte kompromis a bez neho to nejde?

          PFOD vzniknul v 2004 jako reakce na to, že v CZ nebyl festival čistě extremního HC, založili to Ondra (Lycanthrophy) a Otto (Needful Things), po jejich průserovým druhém ročníku jsem jim nabídnul, že jim s tim trošku pomůžu, za ty léta se nám podařilo uchovat festival stylově čistej a hlavne ekonomicky sobestačnej a od druhého ročníku nebyl žádný ročník vyloženě průserovej, minulej týden proběhnul 11. ročník. Od 2009 se festival odehráva na hradeckým letišti ve festival parku, což je areál bývalého vojenského letiště, tak to máme s post apokalyptickou atmosferou jak z Mad Maxe 🙂

          Tak že pořádáme festival extremního hc a snažíme se být bez sponzorů je už dost velký poselství. Snážíme se vždy aby během festivalu byli vždy nějaké nehudební aktivity přednášky, výstavy. A abych řekl pravdu, tak mi přijde že o tyto věci není zas tak velký zájem. Je vidět že lidi chtějí hlavně slyšet hluk a pít piva, ale zase na druhou stranu spousta lidí se vidí třeba jednou za rok právě na festivalu tak chtějí spolu popít a pobavit se. Mě osobně ten intelektuální rozměr docela chybí a chtěl bych aby toho bylo víc. Vždy to necháváme na lidech jestli se ozvou s nějakou svojí aktivitou a rok od roku toho je míň. Za historii festivalu jsem měli výstavy fotek, přednášky o Palestině, promítaní lidskoprávních dokumentů, přednášky o odpadech od asociace Alerta, sítotiskové workshopy od skvělé ToyBox (www.toybox.cz), info stánky Svobody zvířat nebo ČSAF, nebo dopolední koncert Daši von Flaši.

          Finanční naklady jsou klasický punkový podmínky, cesťák, jídlo a pití, ale ty punkový hvězdy samozřejmě ty podmínky mají jiné, pokud mám mluvit za sebe tak bych byl nejradši kdyby u nás hráli jenom mladý a aktuální kapely z extremního ranku, ale hodně fans chce vidět ty svoje bigbeatový švédský hvězdy, a pokud chceme aby festival byl v této velikosti a rozdahu tak samozřejmě to musíš vyvažovat bigbeaty a mladý kapely pul na půl. Prostě fanoušci hc se v uvažování moc neliší od mainstreamu, chtějí vidět taky ty svoje oblíbený hvězdy.

          Festival je uplně bez sponzorů, ze začátku jseme se normalně složili ze svého na ty větší hvězdy. Co se týče pivovaru, tak to bych nenazýval sponzorstvím ale spíš spolupráci. My vytočíme nějaký množství piv a na oplátku máme od pivovaru full servis, přijedou technici z pivovaru nainstalujou a zprovozní pípy. Logicky pivovar požaduje nějakou formu reklamy, tak mají banner na festivalu a logo na plakátech. Spolupracujeme vždy s malými a středními pivovary, v tom jsem měl jasno vždycky, žádny nadnárodní giganty, je to i v tom ohledu, že vlastně podporuješ místní ekonomiku. Pokud by jsi to chtěl dělat ve vlastní režii tak narazíš na to že budeš mít problém sehnat napujčení výkonný pípy a kompresory, a nakonec stejně budeš muset sudy nakoupit u nějakýho velkoobchodu, není lepší se tedy domluvit s pivovarem přímo ?

          Snažíme se propagovat i různý minipivovary tak máme vždy jednu pípu s tím co lidi přivezou za speciály, na festivalu tak máš vlastnš i mini festival piva.

Mezitím jsme se v ročníkem 11 v roce 2014 rozhodli festival ukončit, následně mě Fluff fest oslovil s nabídkou na samostatnou stage v ramci festivalu jakože náhradu za Playfast, stage s extremním HC,experimentálními kapelamy a sludge, oslovil jsem Skuldu a pár let to fungovalo jako All Go No Slow stage, byly to super roky, letos byla All Go No Slow stage zrušena.

Vo Februári 2022 Rusko napadlo suverénny štát Ukrajinu, ako sa na to pozeráš? Na Slovensku je stále veľa ľudí, čo si myslia, že za to môže Ukrajina a NATO. Fackal by som ich hneď na mieste, ale ako to máš vo svojom okolí ty? Čo si myslíš ako do dopadne a pomáhame dostatočne veľa, aby to Ukrajina obstála?

Uff mě se uplně zhroutil svět, nikdy jsem si nemyslel že se začne válka v našem kulturním okruhu, takhle blízko, myslím že západ by měl pomáhat více, uplně mě sere když vidím jak politici furt počítájí co bude pro ně výhodnější ale jako nechápu, na čem chceš uvažovat ? Vždyť to je válka proti západu. Zhruba před 10ti lety jsem četl článek o míře propagandy v Rusku a jak se neustále připravuje na válku, nechápu že Západ nezaujímal jednoznačnejší postoj, a politici hlavně z Německa a Francie si myslí že s říši zla nějak dohodnou – nedohodnou – defraudanti. Jo na Slovenku vás ta hybridní propaganda převálcovala uplně. Naštěstí v mé sociální bublině máme všichni stejný názor a postoj. Díky sociálním sítím to vypadá že idioti, vlastenci a „aleisti“ mají navrh ale jsou jenom hodně vidět a slyšet, když se podívaš na statistiky tak odpor k válce a podpora Ukrajiny je jednoznačná. Strašně bych si přál aby válka skončila co nejdříve, ale zatím to nevypadá.

Pri ktorých kapelách vieš zaspať? Máš také čo si zobereš na behanie a tie čo si pustíš, keď chceš mať pokoj a kľud? Povedz nám zopár z každej kategórie?

Já když chci zaspat tak muziku neposlouchám, nemám to rád potřebuji ticho. Hodně času trávím v autě a tam poslouchám klidnou muziku při řizení mě rachoty ruší, takže poslouchám hodně různých post rocků nebo jak se to nazývá, dlouhodobě miluji Grails, Lilacs and Champagne, Yawming Man samozřejmě Om a teď jsem objevil polskou experimentální kapelu Titanic Sea Moon, díky festivalu Psychadelic Unami v Soulkostele v Sudetech. Nebo patetické pschydelické kapely z řecka jako třeba Naxatras a Villagers of Ioannina City. Pokud mám dlouhé běhy tak vetšinou poslouchám audioknižky nebo rozhovory a muziku poslouchám takové ty klasiky od deathmetalu (dluhodobě oblíbené Obituary a Benediction), přes klasické HC kapely typu Botch,Coalesce až po doom/sludge kapely typu Crowbar a ukončuješ to elektro/industriálem KMFDM, Ministry, Revolting Cocks a Godflesh. Speciálnš ty KMFDM ti tedy zvednou mandle. Na tempové běhy, farleky a sprinty, poslouchám sypačky, pévé a grind teď aktuálně poslouchám furt dokola World Peace, což je dvou basová rubanice se skvělým zvukem, Stimulant, Sex Prisoners a podobně. Mám opravdu rád powerviolence s „moderním zvukem“

Vidím ťa často vysmiatého z kusu ladu, vidím, že sa pripravuješ na nukleárnu zimu. Ako si sa dostal k otužovaniu a behu? Pochvál sa, kam by si na jeden šup dobehol a ako dlho by ti to trvalo? Máš svoj ciel, ktorý chceš behaním dosiahnuť? A ako dlho vydržíš v ľadovej vode? Ako dlho sa vôbec dá vydržať v ľadovej vode, kým to s tebou picne?

K otužování jsem dostal tak, že jsem léta pracoval u písaku Opaťák u Hradce Králové, který jsem měl od firmy asi 100m, takže jsem se vlastně chodil koupat každý den, a bylo mě líto že sezóna koupání je tak krátká, tak jsem prostě jedno září nepřestal a koupal (plaval) jsem se i přes zimu. Takže to má výhodu v tom že ti vlastně plavací sezona nikdy nekončí. V pravidlech pro zimní plávání je že maximlní doba je 22 min. ve vodě do 4°C včetně, ale Wim Hof toto díky svým experimetům na vlastním těle totálně rozboural. Já tedy nejsem žádný křečák a honič rekordů a chodím na pocit, a v nejvetší zimě maximálně ty 3 minuty nebo se řídím podle pocitů.

K běhu jsem se dostal uplně prozaicky, hledal jsem co nejednoduší sport abych se nějak udržel ve formě a nebyl tlustý, protože holt je člověk ve věku kdy se o sebe musí starat. Úplně mě to pohltilo,hahaha. Zlomilo se to když jsem jel na první závody, kdy mě pohltila ta atmosféra jak na festivalu. Nejvíc jsem uběhl 50 km za 5 hodin v rámci závodů Jizerská padesátka. Můj bežecký sen byl do nedávna běhat ultra vzdálenosti, ale vyzkoušel jsem si že mám nastavenou hlavu práve do těch 50 km a spíš mi vyhovujou distance do těch cca 35 km. Jinak v rámci trenikového plánu se snažím běhat jednou týdně dlouhé běhy kolem 30 km, ničím jiným si nevybuduješ obecnou vytrvalost. Cíl mám asi dobře zaběhnout respektive pro svůj dobrý pocit závody. Bohužel ve svém věku se člověk nemuže rovnat mladým atletům, ale na “bedně” jsem už stál samozřejmě ve své kategorii. No a letos mě doběhly zdravotní problémy a vypadá to že letošní roku 2022 se spíš věnuji tomu jak se dát dohromady.Takže celá závodní sezóna a zimní příprava se mi sesypala jako domeček z karet. Koupil jsem si gravel kolo a začal jsem jezdit na kole. A vzhledem k těm zdravotním problémum, který jsem si asi přivodil přetrénovaností a zároveň sezením, budu muset skladbu treniků, nějak překopat a víc se věnovat kolu, posilování a józe a ubrat na běhu.  Takže sportu zdar.

Díkes za čas a odpovede a za skvelú knižku v mojej zbierke. O to je mi cennejšia, že prešla rukami Honzu, starého vlka v zbroji. Vidíš, ďalšie spojovacie vodítko v živote. Posledné slová su len tvoje.

Díky za prostor, jsem rád že se ti libí. Takhle dlouhej elaborát jsem psal snad naposledy na střední škole, hahaha. Díky moc za zájem a podporujte lokální a současné kapely. A myslím že pokud se budeme snažit tu svoji scénu zachovat “čistou” není na tom nic špatnýho. Komerce a debilita je všude okolo nás tak není důvod aby jsme to měli v UG/DIY scéně.